1984

V březnu, přesně 25.3.1984 odehrál soubor pohádku Karla Felixe "Šípková Růženka" v režii Aleny Veliké na jihlavské přehlídce "Pohádkový čtyřlístek". Již ale předtím probíhala činorodá spolupráce s Petrem Meisselem, novým režisérem. Jeho zájem o netradiční divadelní žánr a méně obvyklé formy divadla se projevil ve výběru hry. Soubor začal nacvičovat divadelní hru Stanislava Lema "Výpravy profesora Tarantogy", tedy žánr scifi; vyrábí se netradiční rekvizity jako meteority, přilby a paruky, kulturní klub pořižuje dřevěné skládací stupínky tzv.praktikábly. Objevují se však rozdílné názory na způsob práce a činnost souboru, dochází k neshodám s režisérem. To vše vyústilo k definitivnímu odchodu dvou herců. Muselo dojít k přeobsazení rolí a vzhledem k "zeštíhlení" souboru někteří herci hráli 2-3 role. Bylo to něco zcela nového, přesto i toto představení bylo diváky přijato. Premiéra se uskutečnila 17.6.1984 od 19.30 v KD ve Stonařově. Poprvé byl připraven i tištěný program představení. Osoby a obsazení: Stanislav Málek jako profesor Tarantoga, Ivo Toth jako Jan Chybek, Anna Tůmová jako Bytost z Orionu, II.vědec Oribaz, III.Kalenušan a Svlékající se žena, Alena Veliká jako Ředitelka, Žena ve třech velikostech a Uklízečka, Antonín Kacafírek jako I.vědec Euthanas, Jiří Pivoňka jako Dvojník Jana Chybka, I.a II.Hlava, Bohumil Němec jako I.Kalenušan a Bygoň, Ivana Kounková jako II.Kalenušan a Blondýnka (Hlava), Alena Veliká ml. jako Žena ve třech velikostech. Scéna a kostýmy kolektiv DS, hudebně technická spolupráce Ivo Lazar j.h., zvuky a světla Josef Novotný, foto Otmar Brancuzský j.h., nápovědy Dana Kourková a Lenka Škrdlová, režie Petr Meissel j.h.  Představení bylo ještě hráno pro školní mládež. V průběhu roku přišla neradostná zpráva, režisér Petr Meissel byl přijat ke studiu na DAMU, odešel do Prahy a soubor opět řešil otázku co dál a s kým? Koncem září 1984 si soubor vybral novou hru a sice "Linku důvěry" Ivany Vadlejchové. Do souboru se vrátili i staronoví členové, kteří stáli u založení souboru a to Helena Šilhavá a Jarmila Kunecová. Došlo k utužení divadelnické party. Hra byla, hledal se režisér. Opět se sáhlo do vlastních zdrojů, nakonec se rozhodovalo mezi Alenou Velikou a Josefem Novotným, dosud osvětlovačem a zvukařem. Režisérské práce se nakonec ujal Josef Novotný, Alena Veliká následně přestala se souborem spolupracovat. Zkoušelo se dvakrát týdně za odborné spolupráce Jaroslava Klimeše. Bylo dohodnuto odehrát premiérové představení nejpozději v březnu 1985.

^{Na základě novinových článků a zápisů z kronik sestavil Mgr.Ivan Šulc}