1983

Na počátku roku 1983 se dotvářela svépomocí scéna a finišovalo se s dokončením hry J.N.Nestroy-J.Werich "Teta z Bruselu" pod režijním vedením Petra Červinky j.h., herce Horáckého divadla v Jihlavě. Dne 3.4.1983 se uskutečnila ve Stonařově dvě představení, další 13.5.1983 v Kamenici u Jihlavy a 19.5.1983 opět ve Stonařově. Ve hře hráli a na představení se podíleli Helena Šilhavá, Alena Veliká, Anna Tůmová, Renáta Kunecová, Jarmila Kunecová, Věra Dvořáková, František Bláha, Ivo Toth, Stanislav Málek, Vladimír Brtna, Jaromír Tůma, Josef Chlup, Josef Nechvátal, Václav Cejnek, Václav Rod a František Bártů, scénu vyrobili členové DS, světla a zvuk měl na starosti Emil Zvěřina, nápovědu Pavel Veliký a Šárka Šilhavá. Již po premiéře soubor opustil hostující režisér Petr Červinka a souboru bylo z metodických míst oznámeno, že si musí pomoci sám. Začal se tedy vybírat z řad členů souboru budoucí režisér a žánr nové hry. Nakonec byla vybrána pohádka Karla Felixe "Šípková Růženka". Režie se ujala vedoucí souboru Alena Veliká. Podařilo se soubor výrazně omladit a zapojit i herecké potomky. Své ke hře si nakonec řekl i Jaroslav Klimeš a pomohl hru upravit a "učesat". Premiéra se uskutečnila v prosinci v poslední den školy - pohádka byla pro školní mládež hrána hned dvakrát, pro dospělé až o vánočních svátcích. A navíc přišel příslib účasti na jihlavském "Pohádkovém čtyřlístku", přehlídce pohádkových divadel. A kdo se na pohádce podílel herecky a organizačně? Z herců Ilona Hybášková, Martina Plassová, Anna Tůmová, Věra Dvořáková, Hana Urbánková, Iveta Huryová, Radka Hosová, Věra Stoklásková, Josef Chlup, Stanislav Málek, Ladislav Šmarda, Jaroslav Plavec, František Bláha, František Bártů a Bohumil Němec, z dětí Alena Veliká, Ondřej a Martin Tůmovi, světla a zvuk měl na starosti Emil Zvěřina, technická pomoc Miroslav Hybášek, Pavel Krejčí, Jiří Pivoňka, Eduard Kovačik a Antonín Kacafírek, nápovědu obstarali Pavel Veliký a Ivana Kounková, návrh scény a režie Alena Veliká. Šípková Růženka se stala herecky nejpočetnější hrou a soubor získal mnoho dalších spolupracovníků. I přes problémy to byl úspěšný rok dvou premiér. V závěru roku byla navázána spolupráce s Petrem Meisselem, novým hercem Horáckého divadla v Jihlavě, který přišel na Vysočinu z Opavy. Byl to zlomový okamžik pro výběr žánru budoucí hry i pro samotný kolektiv souboru.

^{Na základě novinových článků a zápisů z kronik sestavil Mgr.Ivan Šulc}